Joachim Lelewel | |
---|---|
Narození | 22. března 1786 nebo 21. března 1786 Varšava |
Úmrtí | 29. května 1861 (ve věku 75 let) Paříž |
Místo pohřbení | Rasos Cemetery |
Alma mater | Imperátorská vilenská univerzita |
Povolání | historik kartografie, heraldik, numismatik, politik, spisovatel, vysokoškolský učitel, historik, slavista a bibliograf |
Zaměstnavatelé | Imperátorská vilenská univerzita Varšavská univerzita Svobodná univerzita v Bruselu Vilniuská univerzita |
Rodiče | Karol Maurycy Lelewel |
Rod | Lölhöffel von Löwensprung |
Příbuzní | Prot Lelewel (sourozenec) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Joachim Lelewel (22. března 1786, Paříž – 29. května 1861, Varšava) byl polský historik, slavista, numismatik, polyglot (mluvil 12 jazyky), heraldik, politik, poslanec Sejmu a svobodný zednář. Je považován za zakladatele moderní polské historiografie.[1] Byl profesorem Vilniuské i Varšavské univerzity a členem Společnosti přátel věd (Towarzystwo Przyjaciół Nauk) ve Varšavě. Byl klíčovou postavou listopadového povstání v roce 1830. Takzvaná Lelewelova historická škola, která se snažila studovat historické procesy v jejich celistvosti, měla významný vliv na vývoj polské historiografie. Jeho myšlenky silně ovlivnily například Edwarda Dembowského nebo Michaila Bakunina. Z jeho polsky psaných historických děl je nejvýznamnější dvacetisvazkové Polska, dzieje i rzeczy jej rozpatrzywane. Průkopnickým bylo dílo o vztahu Židů a karaitů.[2] Přeložil do polštiny Poetickou Eddu. Po odchodu do exilu psal francouzsky (zejm. Géographie des Arabes, La Géographie du moyen âge a La Numismatique du moyen âge).